Průmyslové dědictví je součástí kulturního dědictví každé civilizované společnosti. Je tvořeno pozůstatky industriální doby, významné etapy rozvoje naši společnost, sahající zhruba od první čtvrtiny 19. století do konce 20. století. Stavebními doklady jsou především rozmanité tovární nebo skladové budovy a dílny, ale také dopravní, především drážní stavby. Nalezneme je často chátrající a nevyužité ve městech i v obcích, ale také v bývalých průmyslových územích, pro které se vžil název brownfieldy.
Postupně mizející stavební fond i povědomí o industriální době je vhodné zachovat pro příští generace. Jednou z možností je ochrana pomocí zapsání do seznamu kulturních památek a to jak na úrovni národního státu, tak i do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. I naše průmyslové dědictví má své chráněné reprezentanty. Další aktivní a dlouhodobě prověřená forma zachování průmyslového dědictví je využití původních průmyslových objektů pro nové, převážně nevýrobní funkce. Na Katedře architektury Fakulty stavební ČVUT se ochraně průmyslového dědictví věnují prof. Tomáš Šenberger a doc. Lenka Popelová, Ph.D. V rámci ateliérů architektonické tvorby studenti navrhují varianty možného využití bývalých industriálních staveb a v rámci doktorského studia pak pracují na jejich podrobné evidenci, popisu a vyhodnocení.