Prof. Karel Pavelka z Katedry geomatiky Fakulty stavební ČVUT má za sebou již dvě mezinárodní vědecké expedice do Grónska. Poprvé do této opuštěné oblasti zamířil v roce 2015 v rámci německé expedice „Spurensuche 2015“, vedené profesorem Wilfriedem Korthem s dalšími odborníky, a zaměřili se zde na určení časové změny výšky Grónského ledovce v profilu měřeném metodami GNSS a nekontaktní měření pohybu částí ledovce pomocí družicových radarových dat i dat z okřídleného dronu.
V roce 2019 proběhla další expedice věnující se geografii, geodézii, botanice a glaciologii. Zde byl prof. Pavelka členem mezinárodní posádky na výzkumné lodi Dagmar Aaen s kapitánem Arvedem Fuchsem, významným německým cestovatelem. Expedice měla hned dva geodetické cíle.
Výzkumníci nejdříve směřovali k opuštěné americké základně Bluie East II. z druhé světové války a zjišťovali zde možnou kontaminaci půdy ropnými zbytky. S pomocí dronu eBee provedl prof. Pavelka podrobné mapování celé oblasti včetně digitálního modelu povrchu; podklady sloužily k odběru vzorků půdy. Žádná významná kontaminace na místě ale nebyla zaznamenána.
Druhý geodetický cíl výpravy byl zaměřen na měření pohybu ledovce Knud Rasmussen, kde se kromě dronu eBee a aktuálních družicových snímků podařilo při výzkumu využít i archivní data a historické letecké snímky z let 1932–1933. Ze dvou přeletů v blízkosti čela ledovce v různých časech byla získána data ohledně směru a rychlosti toku ledovce Knud Rasmussen. Z analýzy dat byla určena aktuální rychlost ledovce a bylo zjištěno, že k výraznějším změnám v jeho rozsahu došlo až po roce 2011.
Společným cílem obou výzkumných aktivit přitom bylo využití moderních výzkumných metod, a to jak fotogrammetrie, tak i dronů či nového zpracování historických fotografií.
Na vyhodnocení získaných dat i se podíleli i studenti doktorského studia, konkrétně se věnovali zpracování dat z dronu eBee a vytvoření podrobného 3D modelu ledovce.