Betlémská kaple byla v osmdesátých letech minulého století prázdná a nevyužívaná. Změnil to architektonický návrh prof. Jaroslava Sýkory, který počítal nejen s její rekonstrukcí, ale i s připojením k přilehlému areálu ČVUT. Rekonstrukce byla úspěšná a Betlémskou kapli dnes České vysoké učení technické využívá ke slavnostním obřadům. Zároveň tu probíhá i řada kulturních akcí.
Vzhledem k tomu, že kaple je národní kulturní památkou a její stav byl před rekonstrukcí špatný, byla oprava velmi náročná. Bylo potřeba mimo jiné podrobné plánování a akce se neobešla bez rozsáhlých bouracích prací. ČVUT se zde ale podařilo využít výhod širokého odborného zázemí technické vysoké školy, jež bylo v průběhu celé obnovy k dispozici pro konzultace a pomoc.
V dalším díle Srdcem stavaři jsme se prof. Jaroslava Sýkory zeptali, jak ho napadlo Betlémskou kapli připojit k areálu univerzity, co bylo na rekonstrukci nejobtížnější, nebo proč na Fakultě stavební ČVUT založil specializaci architektonického kreslení a územního plánování vesnic.
Pozn.: Interiér kaple prošel později další úpravou, která spočívala v realizaci slavnostního pódia, ozvučení hlavního prostoru a osvětlení Lapidária. Tyto úpravy navrhli prof. Bohumil Fanta, doc. Eva Fantová a Ing. arch. Jaroslav Daďa z Fakulty architektury ČVUT v Praze (Ing. arch. Daďa je v současnosti pedagogem na Katedře architektury Fakulty stavební).